Za Lex ČEZ (z latinského Lex = „zákon“) je označován návrh zákona vlády Petr Fialy (ODS) (přesně se jedná o: „Novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev“), který vládě umožní zcela ovládnout společnost ČEZ a.s. Má (mělo) se jednat o reakci vlády na vysoké ceny energií.
Zákon je problematický, a dosti negativně se k němu vyjádřila i Legislativní rada vlády.
Aktuální situace: návrh zákona je připravován na první čtení v poslanecké sněmovně.
Vývoj kolem Lex ČEZ
1./ Návrhu předcházela tzv. energetická krize (růst cen energií) a oznámení premiéra Petra Fialy (ODS), že má zájem plně ovládnout společnost ČEZ (22.6.2023)
2./ Navržen byl tzv. Lex ČEZ 1, který byl Legislativní radou vlády (LRV) zkritizován, protože:
- byl napsán, tak, že bylo jasné, že cílí jen na jednu společnost na burze (ČEZ), nejednalo se tedy o obecný zákon.
- Bylo kritizováno také, že zákon je napsaný tak, že vláda si na valné hromadě může s ČEZem dělat „co chce“ (vlastní totiž nadpoloviční většinu akcií ČEZu).
Vláda tento návrh po kritice stáhla.
3./ Vláda (poměrně v tichosti) připravila druhou verzi tohoto zákona, tzv. Lex ČEZ 2. Upravila první verzi tak, že:
- se vztahuje již na všechny společnosti na burze
- a navíc ještě snížila potřebné procenta vlastněných akcií (jen na 75 % přítomných na valné hromadě), které většinovému vlastníkovi stačí, aby rozhodnutím vyvlastnil menšinové vlastníky (zde ve formě rozdělení společnosti a vytěsnění menšin z jedné z těchto částí). V praxi tak bude teoreticky stačit aby majoritní vlastník měl jen 50 % všech akcií a může menšinové vytěsnit (vyvlastnit).
I tento návrh byl analýzou Legislativní radou vlády kritizován jako neústavní a ohrožující zájem zahraničních investorů o ČR. Protože:
- Ústavní soud již v minulosti se vyjídřil, že pro vytěsnění (vyvlastnění) minoritních akcionářů je přijatelný poměr, když minoritní akcionáři mají 10 % (a většinový vlastník 90 %) všech akcií. Navrhovaných 75 % akcionářů, kteří mohou rozhodnout o vytěsnění by tedy byl pravděpodobně shledán jako neústavní. Navíc ve všech zemích Evropy je tento poměr 90% procent, nebo dokonce i 100% (kteří musí s vytěsněním / rozdělením souhlasit). Návrh Lex ČEZ 2 by tedy byl shledán jako neústavní.
- Návrh zákona Lex ČEZ 2 ukazuje poměrně brutální snahu vlády ovládnout soukromou akciovou společnost (vláda zde vystupuje jako zákonodárce i jako akcionář). To znevěrohodňuje ČR v očích zahraničních akcionářů. Cena akcií ČEZ také po zveřejnění razantně klesla a zahraniční investoři akcie ve velkém prodávali.
- Lex ČEZ 2 je napsán nyní obecně, tedy se vztahuje na všechny akciové společnosti na Pražské burze. U všech společností by tak dle tohoto návrhu zákona stačilo, aby se 75 % akcionářů na valné hromadě (což teoreticky je i jen 50 % všech akcionárů) rozhodlo a vyvlastnilo ostatní akcionáře.
4./ Návrh zákona (Lex ČEZ 2) byl projednán v prvním čtení v Poslanecké sněmovně na její 73. schůzi 29.8.2023 viz https://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=9&s=73&pozvanka=1 – návrh Zákona na této schůzi prošel prvním čtením. Sporný paragraf 311 byl silně kritizován (jen opozicí). Očekávají se další kroky.. zde jsou stručně možnosti: https://twitter.com/michalsnobr/status/1696995060028408299
5./ Projednání Lex ČEZ 2 bylo již po páté odloženo…Naposledy bylo odloženo na ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny ČR dne 31.1.2024
6./ Ústavně-prání výbor Poslanecké sněmovny ČR by měl Lex ČEZ projednat 14.2.2024 na svém zasedání.
7./ Ústavně-prání výbor Poslanecké sněmovny ČR (dle tweetu Michala Šnobra – https://twitter.com/michalsnobr/status/1757872155457434110) doporučil, aby při hlasování o Zákonu o přeměnách v 2. čtení v PS ČR, byl tzv. lexČEZ2 tj. §311 zcela vypuštěn!